logo filosofie politika zajímavosti diskuze nadpis
Kam s ním?

  18.04.2010; 22:00

     Jan Neruda kdysi řešil dnes již banální problém, jak se ve městě zbavit staré slámy ze slamníku. Chyběla mu správná informace a tak chvíli tápal, oddával se zločinným myšlenkám a pokusničil.* Nakonec k němu šeptandou ta potřebná informace pronikla. Staré slámy se zbavil zdarma, dokonce v souladu se zákonem a navíc, moderní terminologií řečeno, ekologicky. Dnes by pravděpodobně na webu vyhledal nejbližší sběrný dvůr apod. a měl by po problému. Pominu-li to, že by horko těžko sháněl slamník. Vlastně by ho vůbec nenapadlo, že se dá spát na něčem tak zoufale nehygienickém, nemoderním a levném. :-)
     Současná společnost má jiný problém. Je nás mnoho a produkujeme spoustu skutečně nebezpečného odpadu. S materiálním odpadem si snad postupně poradíme, ale vytváříme obrovskou skládku odpadu duševního, dokonce často vydávaného za "odborný text" či za "umění" všeho druhu. Zatím si to málokdo uvědomuje jako problém a většina finančně zainteresovaných se tváří, že ten odpad je vlastně velice hodnotný a je třeba ho ukládat tak, aby se zachoval pro příští generace. Ti nejotrlejší požadují více státních grantů, dotací atd. na svou pochybnou činnost. Nemyslím tím samozřejmě komerční produkty, ty si na sebe musí zpravidla vydělat a proti gustu ... . Mám na mysli třeba populárně naučné texty a dokonce tzv. vědecké práce vydávané za státní peníze. Zvláště humanitní obory produkují dílka velice pochybné úrovně, která jsou poplatná duchu doby. Ovšem ani technické či přírodovědné obory se tomuto neubrání. Naneštěstí tyto skvosty často nezapadají prachem bez toho,aby je někdo četl. Někteří méně bystří jedinci je dokonce berou vážně a často podle nich i vyučují. Speciální kategorií je tzv. umění a to už jeden opravdu žasne, za co všechno lze vyhodit státní peníze. Slušelo by se možná uvést nějaký konkrétní příklad ze současnosti, ale je jich tolik, že bych nerad někoho upřednostňoval. Ostatně do státní nebo universitní knihovny, galerie a podobných institucí může zajít prakticky každý, když o to stojí. Procházet například !placené! databáze typu JSTOR, EBSCO apod., je něco pro silné povahy a když má pátrač štěstí, objeví po značném úsilí něco málo použitelného textu. Stačí srovnat např. ekonomické texty od C. F. Bastiata (1801-1850) a libovolného současného ekonoma a je rázem zřejmé, jak postupně upadá zdravý rozum a je nahrazován "odborným" ptydepe, které zamlžuje prostou skutečnost. Toto lze doložit i z jiných oborů lidské činnosti.
     Takže v čem je vlastně problém? Méně přemýšlivý člověk si řekne, že jsem tímto článkem vlastně přihodil svůj díl na tu horu intelektuálního marastu. Vždyť si přeci každý může vybrat, co chce a penězi se mrhá daleko hůře jinde. Tak se v tom lejnu navzdory lidové moudrosti trochu porýpejme, ať to pořádně zasmrdí. Ten skutečný problém je ten, že se vychovávají celé generace ve víře v tuto horu odpadu a ona jim pak brání v přirozeném rozhledu. Zdravý selký rozum se většinou krčí někde v koutě a věřící většina, až na pár kacířů, klečí před tou hromadou a vzývá ji jako novodobé božstvo. Vezměme si jeden typický příklad, ať je zřejmá obludnost a škodlivost tohoto způsobu myšlení. Právní systém. Vznikl na základě kupení jednoho nesmyslu za druhým až dorostl do takových rozměrů, že se v něm nevyznají ani úzcí specialisté. Přitom je zřejmé, že se většina lidí docela dobře obejde bez podrobné znalosti zákonů a to jen na základě přirozené socializace. Všelijací vykořenění asociálové s nepřístojným chováním byli pacifikováni po většinu historie člověka i bez jakéhokoli složitého zákona. Dnes už je vcelku zřejmé, že zákony spíše nahrávají zmiňovaným problematickým jedincům a normálním lidem převážně svazují ruce a staví je do role trpících ovcí. Ty mohou maximálně doufat v něco, čemu se říká spravedlnost. Naivní zoufalci mohou doufat i v tu tzv. vyšší. Pokračovat snad nemusím, každý zvídavý čtenář přijde na mnoho dalších příkladů z různých oborů lidské činnosti.
     Uznáme-li ovšem toto překotné plození braku pod knutou hesla "publish or perish" jako problém, co s tím? Klasický odpad se třídí určitě lépe a je lépe rozpoznatelný než nakupený balast duševní. Kdybych byl naivní, tak si namlouvám, že je možná postupná pomalá změna uvažování prostřednictvím zvláště osvícených jedinců. Jenže věrozvěsti se v historii nikdy neosvědčili. Vypadá to na další dlouhou jízdu na mrtvém koni končící nepěknou událostí. Jakou hodnotu má řemeslně zručně nakupená hora sraček? Případně, jak ocenit odborníky na jednotlivé části té hory?

RJ

čára
* Státní aparát tenkrát, stejně jako dnes, nepodával zrovna nejlepší výkony. Nicméně dlužno říci, že prakticky při stejném počtu obyvatel byla úřednictva tak setina současného stavu a to se jim o výpočetní technice ani nezdálo.

diskuze k článku »»

V případě připomínek se obracejte na e-mail: admin@drzyobcan.cz
© Radek Jíra 2009-2010